Tomáškův 8. měsíc

11. ledna 2011 v 22:29 | alenkas |  Památníček 1. rok

Tomáškův 8. měsíc



Ahoj květinky,
tak dnes je to přesně 8 měsíců, co se nám narodil Tomášek a tak se vracím opět s jeho deníčkem. Tak co se u nás za tento měsíc stalo nového?

Jak nám Tomášek roste:
Porodní váha: 2780 g (37+3 tt.)
Váha a délka ve 4 dnech: 2640 g, 47 cm, obvod hlavičky 34 cm
Ve 4 týdnech: 3530 g, 50 cm, obvod hlavičky 37 cm
Ve 2 měsících: 4500 g, 55 cm, obvod hlavičky 40 cm
Ve 3 měsících: 5380 g, 58 cm, obvod hlavičky 42 cm
Ve 4 měsících: 6130 g, 63 cm, obvod hlavičky 44 cm
V 5 měsících: 6790 g, délka 65 cm, obvod hlavičky 44 cm
V 6 měsících: 7400 g, délka 67 cm, obvod hlavičky 45 cm
V 7 měsících (16. 12.): 7950 g, délka 68 cm
V 8 měsících (20. 1.): 8460 g (dle domácího vážení), délka 71 cm.
Celkový přírůstek na váze za 8. měsíc: 510 g

Zdraví:
Tak tento měsíc byl opět ve znamení častých zdravotních problémů, které se s námi táhnou už celý podzim Sad. Tentokrát nebyl nemocný ani Honzík, ani Tomášek, ale celkové vyčerpání a únava z častého nočního vstávání plus stres z uplynulých nemocí a problémů kluků atd., se podepsaly na mém zdraví a tak jsem 20. 12. ráno zkolabovala a musela mě odvézt záchranka do nemocnice na interní oddělení, kde jsem si poležela 2 dny a prošla si za tu dobu všemi možnými vyšetřeními od neustálého měření srdíčka holterem přes rentgen plic, ultrazvuk srdce, neurologické vyšetření, magnetickou rezonanci, krevní odběry až po EEG a další. EEG vyšetření jsem absolvovala až dodatečně o 14 dnů později a dosud nepřišly z nemocnice výsledky, takže vlastně nevím, na čem jsem. Jediné, co mi doktor před propuštěním řekl bylo to, že mi dost často přeskakuje srdíčko, tudíž mi na něj předepsal Concor 2,5 g a že mám přijet za půl roku na ultrazvuk srdce kvůli dvojcípé chlopni. Tak jsem se vrátila před Vánocemi domů a mohla jsem je tak oslavit poprvé ve čtyřech s oběma kluky a manželem Smiling. Více o nemocnici píšu zde:
http://www.mojetehotenstvi.cz/tak-jsem-doma-z-nemocnice
Po novém roce jsme jeli 5. 1. s Tomáškem na další rehabilitaci a tak zatímco tam s ním šel manžel, já si odskočila do nemocnice na EEG vyšetření. Když jsem byla hotová, šla jsem za nimi a přišla jsem ve chvíli, kdy pan doktor psal propouštěcí zprávu naší doktorce, neboť se s manželem dohodli, že po 3 měsících už cvičení Vojtovky ukončíme, neboť se Tomášek už natolik zlepšil, že už to není nutné cvičit a taky vzhledem k mému zdravotnímu stavu. Tak to se mi ulevilo, že aspoň jedna starost mi odpadla Smiling. Více o tom píšu na následujícím odkazu:
http://www.mojetehotenstvi.cz/posledni-rehabilitace-s-toma-kem-uz-nemusi...
Bohužel hned další den 6. 1. jsem na své narozeniny dopoledne omdlela a pak jsem k tomu neměla ještě třikrát moc daleko, tak tak jsem to ustála. Tak jsem musela opět k mému obvoďákovi, který mě hned poslal na neurologii a kardiologii a tak jsem si absolvovala další kolečko lítání po doktorech Sad. Kardiologii jsem stihla ještě ten den a na neurologii jsem byla v pátek brzy ráno. V pátek se mi pro změnu zase děsně motala hlava, jako bych byla na kolotoči, tak jsem se v ordinaci u neurologa ještě dost motala.
Pak jsme ještě jeli s manželem a Honzíkem do Litomyšle na alergologii, kde mu měli odebrat krev kvůli podrobnějším rozborům na imunitu, protože ty první testy mu vyšly hodně špatně. Vypadá to, že má Honzík strašně málo bílých krvinek a skoro žádné protilátky. Jenže Honzík se od pátečního rána začal osypávat ošklivou červenou vyrážkou, která se mu slévala v takové červené fleky, takže jak ho pan doktor viděl, tak musel odběry krve odložit, aby výsledky nebyly zkresleny. Více o mých narozeninách atd. píšu zde:
http://www.mojetehotenstvi.cz/moje-povedene-narozeniny
Blíže se o Honzíkovi rozepíšu ještě níž.
Jo a Tomášek dostal 16. 12. konečně první dávku očkování Synflorixem. První hexavakcínu dostal už 3 týdny předtím, ale pak dostal ten zelený průjem po kaších a tak se Synflorix musel odložit. Tak snad už to bude v pořádku a s dalším očkováním už nebude problém.
A aby to bylo kompletní - tak dnes jsem se ještě řízla do palce na kráječi při krájení chleba (jsem holt nemehlo) a dnes jsem přesně 8 měsíců po porodu dostala první menstruaci. Anebo možná druhou? Už 6,5 týdnů po porodu u mě proběhlo něco hodně podobného měsíčkům, ale od té doby nic až do dneška - takže se opravuji, dnes jsem dostala podruhé MS. Sice se není čím chlubit, ale aspoň se tak vysvětlily ty moje dnešní křeče v podbřišku, kdy jsem si říkala, že budu muset snad znovu na gyndu, kde jsem byla před 14 dny kvůli dlouhotrvajícímu výtoku. A ono se z toho vyklubalo tohle a to i přes to moje časté kojení. Tak aspoň vím, že už zase normálně funguju a že si máme dávat s manželem setsakramentsky bacha, abych v nejbližší době neotěhotněla potřetí (to by mě asi už odvezli do Bohnic). Neříkám, že bych někdy tu holčičku do třetice nechtěla zkusit, ale rozhodně ne dřív než za nějakých 6, 7 let, až kluci povyrostou a já se doufám do té doby trošku vyspím do zásoby Smiling.

Nové dovednosti:
Během tohoto měsíce se Tomášek naučil hlavně tyto dovednosti:
- ve 31 týdnech (13. 12.) se konečně dokázal překulit vědomě i z bříška na záda (ze zad na bříško se poprvé přetočil v 5 a 3/4 měsících 31. 10.).
A taky se začal pokoušet o válení sudů, ale to bylo spíš ještě v začátcích a piloval neustálé převracení ze zad na bříško a zpět a tím se posouval po mísnosti Smiling
- ve 33 týdnech (27. 12.) - v 7,5 měsících začal konečně ŽVATLAT první slabiky Smiling - DA-DA-DA a GA-GA-GA
- taky si v tuto dobu začal cucat palečky na nohách
- při pasení se začal krásně vzpírat na rukách a zvedat vysoko hrudník
- ve 34 týdnech (3. 1.) - začal žvatlat i TA-TA-TA a už krásně válí sudy po celé místnosti. Jakmile ale dojede k nějaké překážce, začne se strašně rozčilovat, že nemůže dál.
- v 8 měsících (10. 1.) - si už krásně povídá všelijakými kombinacemi slabik, nejčastěji používá da-da-da Smiling a je strašně zvědavý

Papání:
- od 7. 12. jsem začala do Tomáškova jídelníčku zařazovat konečně i zeleninku - začala jsem mrkvičkou, pak brambůrkem atd. a v 8 měsících už spapá celou malou skleničku jako nic Smiling. Zatím tedy papá různé kombinace zeleninky, ale každým dnem už začneme i s masíčkem.
S příkrmy jsem začala trošku později, protože měl předtím ten zelený průjem po kaších a tak jsem čekala, až se mu to spraví a pak jsme začali.
- Od 7,5 měsíců jsem mu začala večer dávat speciální kaši pro alergiky Sinlac od Nestlé, která neobsahuje kravskou bílkovinu a protože ji snášel dobře, tak před pár dny jsem mu začala dávat i mléčnou kaši s banány na dobrou noc od Nestlé a zatím ji snáší taky dobře Smiling. Tak snad už si na tu kravskou bílkovinu jeho bříško zvyklo.
- A dnes v 8 měsících jsem mu večer poprvé udělala umělé mlíčko na dobrou noc od Nutrilonu do flašky s dudlíkem a i když jsem z toho měla velké obavy, že nebude chtít z flašky pít, tak mě Tomášek moc mile překvapil a bez problémů začal bumbat a během 2 minut vypil celých 120 ml Mlíčko . Víc už nechtěl, ale i tak jsem vůbec na poprvé nečekala, že bude tak krásně bumbat Smiling. Pak si pořádně odříhnul, dala jsem mu dudlíka, položila ho do postýlky a za chvilku usnul a zatím spinká. Tak kéž by mu to vydrželo co nejdéle a i další dny tak hezky bumbal. Přece jen bych se v noci ráda aspoň trošku vyspala.
- Jinak ještě Tomášek ochutnal rýžové křupky Natural, které mu sice moc chutnají, ale jak si vždycky tu křupku drží a cpe si ji i s ručičkou do pusinky, tak je pak jako čuník Smiling a velice ho lákají rohlíky - dnes ukradl v nestřeženém okamžiku ze stolu kousek rohlíku, co byl původně pro Honzíka a během chvilky z něho vytvořil ožužlanou rozmočenou placku Smích .

Stravovací a spánkový režim:
Tak teď v 8 měsících to máme asi takto: ráno se budí Tomášek mezi 7. a 8. hodinou. To ho nakojím, pak ho dávám spát okolo 10. hodiny dolů do kočárku, kde spí tak hodinku a po obědě ho dávám spát po 13. hodině znovu do kočáru, kde spinká průměrně tak 2 hodiny. K obědu papá zeleninku a pak ho ještě dokojím.
Po odpoledním spinkání ho kolem 16. hodiny opět nakojím a okolo 18:30 mu dělám kaši. Pak ho mezi 19:30 a 20.00 ještě dokojím a pak Tomášek usíná. Večer vydrží spinkat tak 3 hodinky, pak se okolo 23. hodiny vzbudí na kojení a od té doby se už pak budí každé 2 hodiny až do rána, kdy se k ránu budí i častěji.
Díky tomu častému nočnímu kojení jsem se rozhodla mu dávat večer na spaní to UM, tak kéž by to pomohlo. Jen nevím, jestli to pro něj nebude moc těžké dát mu o půl sedmé kaši (ze 120 ml vody) a pak za hodinu a půl ještě UM. Anebo mám radši tu kaši vynechat a dávat jen to UM na spaní? Pokud bych mu tu kaši dávala i dál, tak kolik mlíčka mu pak mám udělat, aby ho pak nebolelo bříško z přecpání? Když jsem ho dokojovala, tak jsem to nějak neřešila, většinou prostě pil tak 5 minut a pak se pustil, ale u toho umělého mlíčka to nevím. Nerada bych ho nějak přecpávala, už takhle mi přibírá poslední dobou až až.

A co Honzík?
A teď konečně k Honzíkovi. Spousta z vás už četla o jeho zdravotních problémech v posledních dnech jak na tomto odkaze v aktualizaci (to byl jen začátek s tou vyrážkou) http://www.mojetehotenstvi.cz/moje-povedene-narozeniny, tak jsem pak psala v diskuzi Květinek o dalších problémech, které se přidaly včera. Tak teď se to pokusím trošku shrnout a připsat k tomu dnešní novinky.
Takže ta jeho vyrážka naštěstí v pátek večer po dvou dávkách Zodacu naštěstí ustoupila a v sobotu se zdálo, že už to bude v pořádku. Honzík spal zrovna přes víkend u našich, abych si mohla kvůli mým problémům odpočinout, a v neděli ráno mi mamka volala, že Honzík začal ráno zvracet Sad. Manžel si pro něj tedy přijel a opravdu vyzvracel vše, co jsme do něho dostali, i vodu.
V poledne už měl zvýšenou teplotu 38,3, byl úplně vyřízený, malátný, nechtěl jíst ani pít a tak jsme ho dali spinkat. Pak se ještě poblinkal asi za 2 hodinky, taťka s ním spal v ložnici, tak byl u toho. Honzík pak ještě usnul a já jsem začala dostávat strach, co to může být. Zvlášť když jsme se dozvěděli ty výsledky imunity, že nemá skoro žádné protilátky, tak jsem se bála, aby to nebylo něco vážného.
Probudil se až před 16. hodinou a celý hořel - naměřili jsme mu 39.7 - takže jsme neváhali a rozhodli se jet do nemocnice na pohotovost. Doma nám ještě vyzvracel i to málo, co vypil - měl strašnou žízeň, tak chtěl pořád pít, ale pak to šlo samozřejmě ven Sad. Tak jsme radši sbalili věci, zavolali mé mamce, která za chvíli přiklusala se sbalenou taškou, kdyby si ho tam chtěli nechat, tak že by tam byla s ním a v 17:15 jsme jeli do Ústí do nemocnice.
Doktorka na pohotovosti si nejdřív pročetla tu zprávu z alergologie, kterou mi doktor v pátek vytiskl, přidal k tomu i ty výsledky krve, a pak si Honzíka pečlivě prohlédla, prohmatala, zeptala se na spoustu věcí ohledně toho, kolik toho za neděli snědl a vypil - v podstatě nic, udržel v sobě navečer jen kousek rohlíku, jinak šlo vše ven - a pak usoudila, že jde nejspíš o virózu, kterou můžeme léčit doma. No léčit - snažit se mu dávat chladné tekutiny po lžičkách, dávat čípky do zadečku proti horečce a dnes ráno jsme měli jít k naší doktorce na kontrolu. Tak aspoň, že tak, spadl nám velký kámen ze srdce, že to není nic horšího. Ona i ta horečka a zvracení stačí. Včera večer byl Honzík zase celý zvadlý, polehával a hořel - naměřila jsem mu 39,4, takže jsme mu dali čípeček a pak už spinkal.
Ráno mi manžel říkal, že v noci zase celý hořel, tak mu ve 2 ráno dal čípeček, ale teplotu mu neměřil. A prý už od večera nezvracel a v noci i něco vypil. Dnes ráno jsem mu naměřila 39 st., tak jsem zavolala naší doktorce, aby o nás věděla a po 9. hodině jsem se s Honzíkem k ní vypravila. Mamka mi zatím přišla pohlídat Tomáška. U doktorky byla spousta lidí, čekali jsme snad hodinu a půl, než nás doktorka vzala. Jakmile jsem jí řekla, co Honzíkovi je a dala jí zprávu z pohotovosti, tak už nad námi kroutila hlavou, že z těch problémů snad nevyjdeme. Rovnou pak řekla sestřičce, že mu naberou krev na krevní obraz, sedimentaci a CRP a vezmou moč (moč jsem naštěstí vzala už z domu), aby se zjistilo, zda nemá v sobě nějakou zákeřnou bakterii, když má tak špatnou obranyschopnost. Nejdřív si ještě Honzíka poslechla, promačkala bříško a to poznala, že už pár dnů nekakal, protože mu tam nahmatala hovínka a pak za pomocí sestřičky Honzíkovi odebraly krev. Vůbec se mu to nelíbilo, ale nakonec byl docela statečný a ani se moc necukal.
Doktorka mi pak řekla, ať si po 13. hodině zavolám pro výsledky a kdyby ty odběry prý dopadly nějak hodně špatně, tak by nás poslala do nemocnice v Litomyšli, kde je na dětském oddělení i alergologie a imunologie, kde by si Honzíka víc proklepli než v Ústí. Ale to prý jen kdyby to dopadlo špatně a měl tu krev špatnou.
Jak jsme s Honzíkem přijeli domů, tak začal postupně zase uvadávat, až byl zase celý malátný, polehával a kňoural a nechtěl nic jíst ani pít. Naštěstí ale za celé dopoledne nezvracel, tak aspoň tak. V poledne se pokoušel vykakat, ale nešlo mu to, asi ho to tlačilo a tak u toho brečel. Pak jsem mu změřila teplotku, měl 39,2 a byl fakt vyřízený. Čípek jsem mu ještě nechtěla dávat, protože to byly sotva 4 hodiny od podání toho předchozího a tak jsem ho uložila do postýlky a šla se věnovat Tomáškovi.
Po 13. hodině jsem celá napnutá volala doktorce kvůli výsledkům a ta mě potěšila - prý to dopadlo docela dobře, takže do nemocnice nemusíme. Ale určitě jí mám průběžně volat, jak Honzíkovi je, hlavně kvůli té horečce a nedostatku tekutin. Kolem 14. hodiny se Honzík probudil a celý hořel, naměřila jsem mu zase 39,5, takže jsem už strčila čípeček a on ještě usnul. Takže další telefon doktorce, ta mi řekla, ať jí ještě zavolám kolem 17. hodiny a kdyby teplota ještě stoupala, tak to můžeme střídat po 4 hodinách s Nurofenem. Ten jsem už doma neměla, tak ho manžel musel ještě dokoupit.
Naštěstí tentokrát čípek už zabral, protože jak se Honzík po 15. hodině vzbudil, tak už byl o hodně čilejší, měl žízeň a chtěl i něco sníst. Tak dostal kousek rohlíku a už to vypadalo vše veseleji. Dokonce se pak okolo 16. hodiny i vykakal, tak mu čípek pomohl i v tomto. Naposledy kakal v pátek a teď to byla spíš taková řídká hnědá kaše než normální hovínko, ale aspoň že se uvolnil a už ho nebolelo bříško.
Před 17. hodinou teploměr ukazoval jen 37,6 a tak jsem volala doktorce, že čípek zabral. Měla radost, ale stejně se musíme jít zítra ještě ukázat na kontrolu. Zvlášť kdyby mu ty horečky trvaly i zítra, kdy to bude už 3. den.
K večeři pak Honzík snědl rohlík a jednu kakaovou sušenku Be-be dobré ráno a vypil spoustu vody. No a pak jak se blížilo 6 hodin od posledního čípku, tak se mu zase začala zvedat teplota a on začal postupně uvadat, až byl zase takový bez života. A před 20. hodinou pak začal brečet, že mu je špatně, tak jsem letěla pro lavor, aby se do něho vyblinkal, jenže to bohužel letělo obloukem a skončilo to vše v posteli stejně jako včera. Takže většinu toho, co za odpoledne a večer vypil a snědl, zase vyblinkal Sad. A to už jsem si říkala, že to snad bude dobré.
Teplotu měl zase už 38,7, takže jsme mu dali další čípek - Nurofen jsme kvůli blinkání radši neriskovali a pak jsem ho uložila. Zatím spinká, tak uvidíme jaká bude noc.
Ach jo, brouček malý. Nestačí, že si na podzim prodělal ty dva zápaly plic, pak mu vyšla úplně špatně imunita a teď ještě tohle Sad.

Aktualizace:
11. 1. 2010 byl Honzík hospitalizovaný v nemocnici kvůli dehydrataci ze zvracení a horečky a dostával do druhého dne infúze na zavodnění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama