Tomáškův 19. měsíc

17. ledna 2012 v 22:16 | alenkas |  Památníček 2. rok
Tomášek "oslavil" 10. prosince už 19 měsíců a tak se opět hlásím s jeho deníčkem. Bohužel to oslavil musím mít v uvozovkách, protože v ten den byl v nemocnici na infúzích. Ale začnu od začátku, tak jako vždycky.

Jak nám Tomášek roste:
Porodní váha: 2780 g (37+3 tt.)
V 6 měsících: 7400 g, délka 67 cm, obvod hlavičky 45 cm
Ve 12,5 měsících (23. 5.): 9400 g, délka 75 cm, OH 47 cm
V 15 měsících (16. 8.): 9630 g, délka cca 76 cm
V 16,5 měsících (27. 9.): 10,1 kg, délka cca 77 cm, OH 48 cm
V 18,5 měsících (24. 11.) - 10,37 kg, délka 80 cm, OH 48 cm

Zdraví:
Tento měsíc byl trošku náročnější co se týká zdraví mého i Tomáškova a stál mě spoustu nervů. Byl to měsíc dost častého obíhání po doktorech. Zkusím to shrnout, jak to šlo postupně.
19. listopadu mě opět po měsíci postihl dost silný záchvat migrény, které předcházela nepříjemná zraková aura ve formě rozmazaného vidění s bílou mlhou, černými mžitkami před očima a při pohybu očí jsem viděla jakoby trhaně. Postupně se k tomu přidalo motání hlavy a závratě, které během večera sílily. Jak se mi začala rozjíždět silná bolest hlavy, začala jsem být zase světloplachá a o hodinu později se mi začal zvedat žaludek. Okolo 23. hodiny jsem zvracela. O půl hodiny později jsem si šla lehnout, přičemž se mi šíleně motala hlava.
Při ulehnutí do postele mi po chvilce najednou prudce trhla hlava do strany, což mě probralo a uvědomila jsem si, že mám otevřené oči, které směřovaly nahoru. Několikrát se to celé s trhnutím hlavy zopakovalo. To trhnutí hlavy mě vždycky probralo, takže jsem byla při vědomí. Jenže jsem byla v ložnici sama, tak nevím, jestli mezi těmi záškuby hlavou uběhla nějaká doba, zda jsem mezitím spala nebo ne anebo zda to bylo rychle za sebou. Mám docela obavy, že mi ta migréna vyvolala menší epileptický záchvat, při kterém jsem neztratila vědomí.
Ráno a pak ještě další 2 dny se mi začaly vracet aury déja-vu, kdy jsem se na chvíli někam zadívala a začala jsem mít pocit něčeho prožitého a již viděného. Pak se mi to opakovalo ještě jednou po týdnu. Více jsem o tom psala zde:
http://www.mojetehotenstvi.cz/muze-migrena-vyvolat-epilepticky-zachvat
13. listopadu jsme zažili doma pořádný šok. Tomášek se opařil horkou krupicovou kaší, když na sebe v nestřeženém okamžiku vyklopil misku. Byla jsem z toho úplně v šoku, hned jsem z Tomáška servala overálek a pak jsem se sesypala. Manžel ho naštěstí hned popadl a strčil pod studenou sprchu a já brečela zhroucená u linky. V hlavě se mi honily černé myšlenky, jak bude mít Tomášek jizvy a proč jsem tomu nezabránila. Když jsem se trošku dala dohromady, tak jsem se šla podívat, jak na tom Tomášek je. Naštěstí měl opařený jen krk z boku a hrudníček vpravo nahoře o velikosti asi 9 cm. Udělaly se mu tam i 3 puchýřky. Manžel mu to nastříkal Panthenolem na spáleniny a namazal Bepanthenem, což byla asi chyba, protože při těchto opařeninách je ze začátku lepší nedávat na to nic.
Druhý den jsem šla s Tomáškem na středisko na chirurgii. Když jsem Tomáška v ordinaci vysvlékla, tak doktorovi stačil jediný pohled na jeho poranění a řekl, že tohle se musí ošetřit, zvlášť když tam byly vidět zbytky puchýřků z předešlého dne. Doktor mu to nejdřív důkladně vydezinfikoval, pak mu na to nanesl vrstvu jakési bílé mastičky (říkal tomu stříbrná mast), pak mu to překryl chladivým obkladem, na to dal vrstvu gázy, přelepil a pak mu sestřičky navlékly elastickou síťku, do které vysřihly otvory na ručičky.
Ze zprávy jsem si pak horko těžko vyčetla (jsou tam samé překlepy), že má Tomášek na pravé straně hrudníku opařeninu IIb. stupně s bulami velikosti 10x8 cm.
V úterý 15. 11. jsme šli na chirurgii na převaz. Doktor byl podstatně spokojenější než v pondělí. Prý se to hezky zklidnilo, takže mu to jen znovu vydezinfikoval, potřel stříbrnou mastí, překryl gázou, zalepil a přetáhl tu elastickou síťku.
Ve středu jsem mu už mohla obvaz sundat a začala jsem tu opařeninu omývat odvarem z heřmánku a mazat vepřovým sádlem.
V pondělí 21. 11. jsme pak byli ještě na chirurgii na kontrole. Pan doktor se mu na to opaření podíval a byl moc spokojený. Hojilo se to pěkně a nezůstanou mu žádné jizvy Smiling. Na další kontrolu už jsme nemuseli, jenom jsem to i nadále mazala vepřovým sádlem.
Po 3 týdnech už pak nebylo opaření téměř znát. Více jsem psala zde:
http://www.mojetehotenstvi.cz/toma-ek-se-oparil-ka-i
25. listopadu jsem byla s Tomáškem u doktorky na 18ti měsíční prohlídce. Sestřička Tomáška zvážila, změřila, doktorka si ho poslechla a prohlédla a vše bylo v pořádku. Pak se doktorka zeptala, jak se daří mně a tak jsem se jí zmínila o té migréně a podivném záchvatu v noci a následujících aurách.
Když to doktorka slyšela, tak se zděsila, proč jsem hned nevolala na neurologii. Že takhle můžu dostat velký záchvat kdykoliv, třeba ve chvíli kdy povezu Tomáška v kočárku nebo když ho budu chovat.
Doktorka pak popadla sluchátko a zavolala do nemocnice na neurologii, aby jim řekla o co jde a že má strach, že jako maminka dvou malých dětí můžu někde zkolabovat, když se mi začaly vracet aury a prodělala jsem o víkendu pravděpodobně záchvat. Nakonec se jí podařilo domluvit nejdřívější termín kontroly u primáře na 3. ledna. Chtěla jsem si to sice domluvit osobně 28. 11., kdy jsem tam jela na MRI mozku, ale doktorka mi řekla, že v tomto případě nemám na nic čekat a hned to řešit, než dostanu velký záchvat.
O den později mi pak volala sestra z neurologie a objednala mě na 13. 12. na odběry krve na zjištění hladiny lamotriginu, jaterní testy, krevní obraz a minerály. Více jsem psala zde:
http://www.mojetehotenstvi.cz/18ti-mesicni-poradna-s-tomaskem-moje-mimor...
V pondělí 28. 11. jsem jela do nemocnice na magnetickou rezonanci mozku, kam jsem byla objednaná na kontrolu po roce. Vloni v prosinci mi jako vedlejší nález našli drobnou cystu v epifýze, tak to chtěli radši letos zkontrolovat, zda nějak neroste nebo zda se nepřidaly jiné problémy, zvlášť v souvislosti s epilepsií, na kterou se léčím.
V kabince jsem se svlékla do kalhotek, dostala jsem halenu a pak jsem šla v doprovodu doktora do místnosti, kde je ten vyšetřovací "tunel". Vyšetření trvalo asi 25 minut. Vůbec to nebolelo, akorát bylo nepříjemné udržet oči bez mrkání a občas to vydávalo dost nepříjemné hlasité zvuky.
Ve vedlejší místnosti, kde mají doktoři monitory, na kterých průběžně sledují vyšetření, byl i primář, který mi řekl, že výsledky pošlou na neurologii, ale že při předběžném zhodnocení to vypadá, že nedošlo k žádným změnám k horšímu. Tak snad i při podrobnějším zhodnocení nic vážnějšího nenajdou. Výsledky se ale jinak dozvím až na kontrole na neurologii 3. ledna.
O den později jsem si zašla ještě na gyndu, kde jsem probrala s mým gynekologem ty migrény, které mě trápí každý měsíc na začátku menstruace a souvisí to zřejmě s poklesem estrogenů při týdenní pauze mezi užíváním antikoncepce. Proto mi zkusil napsat jen gestagenní antikoncepci Azálii, která neobsahuje estrogeny, tudíž bych po ní nemusela mít migrény. Akorát se bere v kuse a nebudu mít asi ani MS, což mi přijde trošku nepřirozené. No uvidím, zatím mám doma jedno balení na 3 měsíce a pokud mi to nebude vyhovovat, tak to vysadím a budu radši bez prášků úplně. Více jsem psala zde:
http://www.mojetehotenstvi.cz/vcerejsi-mri-mozku-dnesni-navsteva-gyndy
A aby toho nebylo málo, vše vyvrcholilo v úterý 6. prosince. Tomášek po odpoledním spánku nešťastnou náhodou vypadl z kočárku a spadl hlavičkou na betonovou podlahu. A to byl přitom v kočárku připoutaný se zapnutým nánožníkem. Bohužel jsem u toho nebyla přítomná, tak nevím, jestli byl v bezvědomí. Když jsem přišla do místnosti, Tomášek už stál u dveří a strašně brečel. Pak se ale uklidnil a zdál se v pořádku až na bouli, která se mu postupně začala dělat na čele.
Večer byl už dost podrážděný, brečel a v noci z úterý na středu začal zvracet Sad. Za noc zvracel asi 4x a ráno pak ještě 2x. Vzhledem k tomu, že ten úterní večer bylo špatně i mě, zvracela jsem asi 8x, tak mě ani nejdřív nenapadlo dávat to do souvislosti s úterním pádem z kočárku.
Druhý den jsem s ním šla k doktorce. V čekárně se několikrát zamotal a spadl na zadek. Když jsem to doktorce řekla, tak ta nám rovnou vypsala žádanku na hospitalizaci v nemocnici, protože měla podezření na poranění hlavy s možností krvácení.
Tomášek tak skončil na 2 dny na JIPce na dětském oddělení.
Ve středu odpoledne podstoupil CT vyšetření hlavy, které naštěstí neprokázalo žádné vnitřní krvácení, jenom podkožní hematom 4x3 cm frontálně vpravo.
Po CT už konečně Tomáškovi nasadili infúze s minerály na zavodnění, protože tím zvracením a celodenním nepitím byl už dost dehydratovaný.
V podvečer pak za Tomáškem přišel i neurolog a pokusil se ho vyšetřit, ale Tomášek byl ještě úplně mimo z premedikace Plegomazinem, kterou mu pouštěli do žíly před CT vyšetřením a díky které byl po zbytek dne jako hadrová panenka a nevnímal. Naštěstí i neurolog neshledal nic patologického, i když ho mohl vyšetřit jen tak napůl, když byl ještě pod vlivem té premedikace.
Ve středu večer ještě 2x zvracel, tak pak dostával ještě infúze s glukózou. Od středy do pátku byl Tomášek na JIPce, já jsem tam s ním mohla být prakticky pořád, jenom na noc jsem chodila na pokoj na oddělení. Celou dobu na JIPce dostával infúze, každé 2 hodiny mu kontrolovali tlak, tep a saturaci a až v pátek po obědě jsem ho mohla přestěhovat k sobě na pokoj.
Od pátku do pondělí 12. 12. jsme tak byli spolu na pokoji na izolaci kvůli předchozímu zvracení. Doktoři sami nevěděli, jestli je to zvracení způsobené pádem anebo současným výskytem střevní infekce. Nakonec to tedy spojili dohromady, že to bylo možná od obojího.
V pátek odpoledne začal Tomášek úplně odmítat pití, nedostala jsem do něho vůbec nic, takže při sobotní vizitě doktor rozhodl, že mu zavedou znovu 2 infúze po 8 hodinách. V sobotu nevypil Tomášek vůbec nic a v neděli s bídou 100 ml za celý den, takže i v neděli v podvečer dostal další infúzi, kterou měl až do pondělního rána.
V pondělí 12. 12.dopoledne nějakým zázrakem začal trošku pít a tak se doktorka rozhodla, že nás propustí domů.
Ve zprávě jsem se dočetla, že Tomášek utrpěl tím pádem z kočárku kontuzi hlavy, což je ten podkožní hematom, a zároveň se u něho vyskytla i enteroviróza, což je virus působící záněty zažívacího ústrojí a poškození nervového systému.
No jsem ráda, že to nakonec takhle dopadlo a že se na nic vážnějšího nepřišlo. Ale i tak ten pohled na Tomáška, když byl pod vlivem premedikace před CT a potom když byl napíchnutý na infúzích a nemohl z postýlky, pro mě byl hrozně těžký. Pořád se mi to vrací, jak ho vezli na tom velkém vozíku na vyšetření a jak na něm byl takový malinký a jak mě vůbec nepoznával.
Hlavní ale je, že už je mu o hodně lépe a snad už se nám podobné nehody vyhnou. Více jsem o tom psala zde:
http://www.mojetehotenstvi.cz/tomaskuv-pad-z-kocarku-zvraceni-pobyt-v-ne...
Tak a už dost o nemocech a zraněních.

Nové dovednosti:
Tento měsíc jsem neměla moc času sledovat, kdy a co začal dělat nového, ale něco jsem si stihla zapsat.
V 18,5 měsících začal Tomášek používat trošku víc slovíček než doposud - začal už hezky říkat máma, táta, bába, děda, haf, vak (vlak), dej, ham a pá (pálí). Od té doby začal používat i další slůvka, ale teď se mi zrovna nic nevybavuje.
Sice toho zatím moc nenapovídá, ale důležité je, že nám rozumí.
Když řeknu, že jdeme jíst, běží o kuchyně, vytáhne ze šuplíku prkénku, otevře ledničku a vytáhne máslo a pak si běží pro bryndák Smiling.
Když řeknu, že se jdeme koupat, běží do koupelny, postaví se ke sprchovému koutu, vezmde do ruky protiskluzovou podložku a ukazuje do vany. Přitom zvedá nožičku, že už chce dovnitř a když je svlečený, snaží si sundat plínku Smiling.
Když mu řeknu, že půjdeme ven, tak hned běží do chodby pro boty, posadí se a chce si je obout, i když ještě není oblečený.
Večer před spaním, když vidí, že už převlékám Honzíka do pyžama, si vezme z postýlky spací pytel a netrpělivě čeká, až ho do něho zapnu. Když ho začnu dávat do pytle, radostí si zatleská Smiling.
Když slyší jakoukoliv hudbu, tak hned tančí, podklesává v kolínkách a točí se dokola Smiling.
Když zpívám Pásla ovečky, tak na dupy dup začne dupat nožičkama. Dupe taky, když vidí ve znělce Večerníčka šlapat na kole Smiling.
Když mu řeknu, udělej hačí na nočník, tak se sám rozběhne a sedne si na něj, ale zatím se na něj nevyčurá. To většinou udělá, až když z něho sleze a vyčurá se vestoje třeba na koberec.
Na každého (i cizího), kdo na něj promluví, mává ručičkou pápá.
Když vidí schody, tak se po nich snaží lézt nahoru.
Baví ho pořád vystupovat a sestupovat z obrubníků, a hlavně jeho nejoblíbenější činností je kaskadérství - pořád musí vylézat do výšek, až trnu, kdy si rozbije hlavu. Jeho oblíbeným manévrem je to, že přes stolek se dostane k postýlce, stoupne si na horní hranu, přičemž se drží rukama police nad postýlkou. Bohužel je tak rychlý, že se kolikrát otočím a už tam stojí. Musím mu teď pořád stát za zadkem a hlídat ho, protože opravdu nestojím o další úraz, který by nemusel stačit "jen" podkožním hematomem.

Zoubky:
V 18,5 měsících měl Tomášek 12 zoubků a začaly se mu prořezávat horní špičáky. V 19 měsících má zatím 14 zoubků a dolní špičáky už jsou skoro taky prořízlé.

A co Honzík?
Honzík oslavil 2. prosince už 43 měsíců (3 roky a 7 měsíců).
V pondělí 12. 12. s ním byl taťka na kontrole na alergologii, kde ho zvážili a změřili. Váží 15,5 kg a měří 99 cm.
Kromě toho mu tam odebírali krev na zjištění hladiny imunoglobinů a protilátek, aby se zkontrolovalo, zda došlo od posledních odběrů před 9 měsíci k nějakému zlepšení a posílení imunity. Od března do září bral každých 10 dnů Broncho-vaxum na posílení imunity a je pravda, že v tom období nebyl takřka nemocný.
Teď od září ho začala trápit každý měsíc rýma, ale to je asi tím, že začal chodit 1x týdně do školky, kde je pořád spousta bacilů. Ale díky tomu, že jsme vždycky zavčas nasadili inhalace Ecobecu 2x denně, tak se zabránilo tomu, že by mu to sedlo na průdušky a nedostal tak astmatický záchvat.
Bohužel v posledních dnech ho začal trápit dost nepříjemný kašel. Začalo to prý v neděli 11. 12., když jsem byla ještě s Tomáškem v nemocnici. Předtím měl prý pár dnů slabší rýmu, pak začal pokašlávat suchým dráždivým kašlem, který ho od úterý začal trápit hlavně v noci a ráno po probuzení, ale kašlal docela i přes den. Od včerejška je ten kašel takový křápavý, je slyšet, že je zahleněný, ale hleny nevykašlává. Dáváme mu během dne Thymomel na odkašlávání, ale zatím to moc nepomáhá. Dnes večer měl při usínání docela dlouhý záchvat kašle, který se mi vůbec nelíbí. Byl přitom i dost zpocený, takže asi už nebudu na nic čekat a zítra ho vezmu k doktorce, aby si poslechla, zda to nemá na průduškách. Pravidelně mu dáváme foukat Ecobec, ale tentokrát to nějak nepomáhá. Teplotu zatím nemá.
Nakonec jsme to zvládli bez návštěvy doktorky asi za 10 dnů. Ecobec mu hodně pomohl a tak mu to nesedlo dolů na průdušky. Normální rýmu a kašel jsme už zvládli bez problémů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucie Lucie | 1. února 2012 v 12:21 | Reagovat

Mila pani Aleno, jelikoz jsem nastavajici maminka zaujal mne vas blog. Peclive jsem cetla tento clanek a nestacila se divit jake mate zdravotni problemy a zazitky s malym Tomaskem.
Doufam ze vam vse dopadlo dobre a preji hodne stesti :-)

2 Alena Suchánková Alena Suchánková | 1. února 2012 v 13:07 | Reagovat

[1]:
Děkuju moc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama